Evropa nebo EU?
V první řadě bych rád řekl, že jsem zastáncem jednotné Evropy. Evropa musí být jednotná, aby byla konkurenceschopná v rámci globální politiky. Globalismus ať se nám to líbí, či nikoliv propojil svět a vyrovnal technologické nedostatky jednotlivých částí. To má zásadní vliv na konkurenceschopnost jednotlivých ekonomik a ukazuje se, že prim hrají hlavně velké ekonomiky. Stále platí, že hlavním hnacím motorem jsou inovace, ale to už pochopila většina států a tak se to stalo z výhody standardem a výhodami se tak stávají přírodní zdroje a velikost vnitřního trhu. To se pak projevuje jak v oblasti světové ekonomiky, tak politiky. V současné době máme tři světové velmoci a těmi jsou USA, Rusko a Čína. Pokud se má Evropa zařadit mezi ně, čehož jsem zastáncem, musí být jednotná. Když budeme kupou rozhádaných států, tak nás každý přemůže. Stále platí pořekadlo: „Rozděl a panuj.“ Jsme jak kus mršiny, kterou rvou na kusy tři zmíněné mocnosti, a žádná z nich nebude jednat altruisticky v našem zájmu. To dokážeme jen my sami. Jenže to nezvládnou sami ani Němci, Francouzi či Britové, natož Češi. Klíčem k dlouhodobému přežití a prosperitě je jednotná, silná a asertivní Evropa.
Nicméně Evropa nerovná se EU, což si někteří eurohujeři myslí. Takže tím, že jsem zastánce jednotné Evropy, nejsem automaticky zastánce Evropské unie, protože hlavně ta Evropě škodí nejvíce. Svojí servilní politikou vůči zbytku světu, zasahování do vnitřního trhu, bojem za multikulturalismus atd… Svojí byrokratickou a asertivní politikou ničí vše, co naši předkové po staletí budovali. My jsme položili základy světové civilizace a vše, co je na světě dobré vzešlo z Evropy. (viz mé články: Jsem hrdým Evropanem.) Nastává tedy otázka, jak zajistit jednotu Evropy bez současné Evropské unie? Nabízí se rozpad či rozpuštění Evropské unie. Zde se obávám, že takový rozpad by zničil důvěru mezi jednotlivými národními státy, rozvod je málo kdy přátelský a pokud by v budoucnu k nějakému sjednocení vůbec došlo, bylo by už pozdě. Takto razantní léčba rakoviny EU by zabila pacienta. Státy by ze dne na den nezanikly, to určitě ne a dokonce by se ani nijak výrazně nezhoršila úroveň, ale dlouhodobě bychom zaostávali a ztráceli vliv na světové dění, až bychom se stali vazaly jedné, nebo všech ze zmíněných mocností.
Jsem tedy zastáncem reformace EU. Je pak jedno, zda zůstane zachován název nebo se to bude jmenovat jinak, Evropská federace, Evropská republika či Evropské císařství. Ano, tušíte správně. Vůbec by mi nevadilo sjednocení do jednoho státu s jednou vládou. Ovšem důležité je jakou vládou. Je třeba, aby to byla pravicová vláda, tedy vláda, která bude naplňovat základní smysl existence státu a to vnější obrana. V této úloze vedení současné EU, ale i národních států selhávají a naopak dělají to, co vlády dělat nemají a tím je řízení života svých občanů. Pokud bude vláda, která bude chránit hranice a hájit zájmy Evropy navenek a v mezinárodní politice bude jednat asertivně, přičemž bude minimálně zasahovat do života svých občanů, tak má moji podporu.
Můžete namítnout, že multinárodnostní státy nemohou fungovat, jako nefungovalo Rakousko-Uhersko a budete mít pravdu. Proto by se sama Evropa měla stát národním státem s jednou národností a to národností Evropskou. To není nic neobvyklého, už v minulosti se ze Sasů, Anglů, Normanů, Velšanů a mnohých dalších stali Britové. Stejně tak z Římanů, Toskánců, Neapolců stali Italové i Němci vznikli spojením jednotlivých knížectví a vévodství, jejichž obyvatelé se dříve považovali za samostatné národy. Změna se musí ustanovit v myšlení lidí a ne v zákoně. Dokud budeme národnostně rozděleni, tak jedni budou získávat na úkor druhých, což nás požene proti sobě a to dělá EU. Jedině když se budeme považovat za jeden národ, tak to může fungovat.
Tedy abych shrnul svůj pohled na věc: jsem proti současné byrokratické EU, která zcela selhává v základních věcech, jako je ochrana vnějších hranic a prosazování zájmů Evropy navenek. Nicméně se nedomnívám, že řešením je její rozpad, ale její reformace na jeden celek, který bude obývat a náležet jednomu národu, Evropanům. Bude mít vládu, která se bude zabývat hlavně vnější politikou. V rámci vnitřní politiky nastaví základní právní rámec, který bude vymáhat, ale bude zasahovat do života svých občanů co nejméně. Tedy stanoví jednoduché, stabilní a snadno vymahatelné právo. Dále bude poskytovat základní veřejné statky, jako je budování infrastruktury a podpora vědy a výzkumu. Vše ostatní, nechť si zařídí svobodní občané po svém prostřednictvím volného trhu.
Vím, že je velmi malá šance na vznik něčeho takového, ale je to jediná šance, jak může Evropa přežít a prosperovat. Kontinent tu bude pochopitelně pořád, ale už nebude takový, jaký by být měl. Silný a prosperující v čele světa, kde každý občan, který se bude snažit, bude mít dobrý život.
Michal Blahout
Mám strach!
Přesto, že si lidé o sobě myslí, že jsou rozumní tvorové, opak je často pravdou. Naši racionalitu velmi často nabourají emoce a chováme se pak jako úplní č.....! A to se netýká jen poslední dobou propíraného strachu.
Michal Blahout
Je něco shnilého ve vysokém školství
Již třetí ministr nové vlády má problémy se svojí závěrečnou prací. Bohužel se domnívám, že to nejsou nepříjemné výjimky, ale standard..
Michal Blahout
Právo národů na sebeurčení
Současné dění ve Španělsku a Katalánsku mě přimělo zamyslet se nad sebeurčení národů.Přeci jen podobnou situaci nedávno řešily Anglie a Skotsko, Ukrajina a Donbas. Horké téma je to stále v Kosovu nebo Tibetu.
Michal Blahout
Dehumanizace a islám
Dehumanizace, česky též znelidštění, je jev (proces), který způsobuje, že jsme schopni se dopouštět ohavností, jako jsou genocidy a holokaust.
Michal Blahout
Zákaz kouření. Ano či ne?
Zákaz kouření v restauracích je dalším tématem, které poslední dny rezonuje internetem a společností. Je to poměrně citlivé téma, protože se týká slabosti a závislosti některých lidí, svobody nás všech, ale taky našich peněženek.
Michal Blahout
Zákaz kožešinových farem
Vláda dneska schválila zákaz kožešinových farem. Ochránci zvířat jásají, zvířata budou trpět. Zákaz kožešinových farem považuji za prohru zdravého rozumu a hlavně za prohru těch zvířat, které má chránit.
Michal Blahout
Můj dům, můj hrad. Aneb: Jak přistupovat k cizincům.
Tento text se mi v hlavě válí již nějakou dobu a nedávná kauza černocha v Lidlu mě přiměla ho konečně hodit na papír. Můj názor na danou kazu si můžete přečíst v textu black Wednesday v Lidlu. Zde se budu věnovat úvaze nad tím ...
Michal Blahout
Black wednesday v Lidlu
Kauza černošského modela v katalogu společnosti Lidl prolétla Českem jako průjem z prošlého bramborového salátu a dokonce dosáhla až k našim sousedům. Tedy ani já nezůstal nezasažen.
Michal Blahout
Zlu se daří tam, kde jsou dobří lidé nečinní.
Rakouské prezidentské volby jsou skoro u konce a kandidát svobodných Hofer již uznal svou porážku. Zvolení populisty Bellena je po Brexitu další výhrou Bruselu.
Michal Blahout
Zlatý Babišák
Co udělat soutěž o zlatého Babišáka, kterého by získal ten, kdo se nejvíce zasloužil o úpadek naší země? Pár kandidátu bych měl, ale tady je můj favorit:
Michal Blahout
RIP Evropská jednota
Odpůrci Evropské unie jásají nad odchodem Británie a slaví prohru EU. Leč situace je naprosto odlišná. Ten kdo prohrál, je Evropa.
Michal Blahout
Měla by Británie vystoupit z EU?
Hlasování o tak zvaném Brexitu se blíží. Už tento čtvrtek budou Britové hlasovat o setrvání své země v Evropské unii. Ovšem co by to znamenalo pro Británii, EU a Evropu? Měla by Británie zůstat, či odejít?
Michal Blahout
Národnost nebo občanství?
V poslední době narážím na rozdílné chápání pojmů občanství a národnosti. Nejenom, že si tyto dva pojmy lidé pletou, ale ani neví, co sami o sobě obnáší. Proto je dobré se nad těmito pojmy trochu zamyslet.
Michal Blahout
Právo na důstojný život.
V poslední době pseudohumanisti používají při obhajobě migrace argument, že každý má právo na důstojný život. V následujícím textu tedy rozeberu jak to s tím právem na důstojný život dle mého názoru je.
Michal Blahout
Odpověď Turecku
Dnes proběhlo jednání mezi představiteli EU a Turecka ohledně migrační krize. Na poslední chvíli přišla Turecká strana s novými požadavky. Na to má jistě právo, ale to ještě neznamená, že je to v pořádku.
Michal Blahout
Existuje řešení migrační krize? Aneb co teď a co potom? II
Tento text navazuje na můj předešlý, kde jsem zabýval otázkou „co teď?“ a v tomto textu se zabývat řešením otázky „a co potom?“ Tedy kroky představené v tomto textu nebudou tak přímočará a jejich realizace bude trvat delší dobu.
Michal Blahout
Existuje řešení migrační krize? Aneb: Co teď a co potom? I
V minulých textech jsem se snažil pojmenovat problémy vedoucí k současnému dění, které není příliš příznivé. V tomto textu přednesu možná řešení, která jsou dle mého názoru správná.
Michal Blahout
Komentář k současnému dění I
Krátké glosy k současnému dění. Nejedná se o souvislý text na pokračování, ani pravidelnou rubriku. Budu zde vyjadřovat své názory k současnému dění. Dnes o výkupném za Anču a Tonču a útoku na pražskou Kliniku.
Michal Blahout
Argumenty k současnému dění II
Tento text je přímým pokračováním mého předchozího textu a tak číslování začíná číslem šest, ovšem není třeba začínat prvním textem.
Michal Blahout
Pár argumentů k současnému dění I
Migrační krize je propíraným tématem již několik měsíců a za tu dobu jsem se v diskuzi utkal se spoustou pseudohumanistů a všiml jsem si velmi podobné argumentace. Na tom není nic neobvyklého. Všechny ovce bečí stejně.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3040x